|
|
Samostatně hospodařící ženy v Třeboni na počátku novověku
TLAČILOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá samostatně hospodařícími ženami ve městě Třeboni na počátku novověku. Jejím cílem je představit tematiku vdovství v měšťanském prostředí. Zabývá se otázkou, jaké vdovy měly po smrti manžela postavení, možnosti, jak o nich soudobá společnost smýšlela. Měšťanské ženy po sobě nezanechaly příliš mnoho stop, obzvláště ve světě dominovaných mužů. Jejich působení v sociálních a hospodářských dějinách bude zkoumáno na základě třeboňských urbářů z let 1520 až 1652. Předkládaná práce blíže informuje o počtu samostatně hospodařících žen, zkoumá, jaká řemesla zdědily po nebožtíkovi a jakým majetkem jako ženy mohly disponovat. Také představuje sociální a rodinné struktury na příkladu konkrétních třeboňských domácností.
|
|
|
Proces přijetí Vietnamu do ASEAN
Doležal, Vít ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Práce se bude zabývat tématem přijetí Vietnamu do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které proběhlo v roce 1995. Téma práce bylo vybráno především proto, že vzhledem k minulosti Vietnamu a důvodům vzniku organizace šlo svým způsobem o zvláštní paradox. Nabízí se tak otázka, co stálo za rozhodnutím tehdejších členů ASEAN Vietnam do společenství přijmout? Mohla to být vzájemná ekonomická výhodnost, či řešení společných bezpečnostních rizik? Nebo mohly za změnou názoru členů stát nějaké společenské či kulturní záležitosti? Na tyto otázky práce hledá odpovědi s pomocí vybraných teorií v mezinárodních vztazích formou chronologicko-deskriptivní analýzy knižních zdrojů, článků v periodikách, legislativních dokumentů organizace, či internetových zdrojů spojených s tématikou. V úvodní části práce popisuje vznik, důvody vzniku a mechanismy fungování ASEAN a organizační strukturu tohoto asijského sdružení. Dále stručně přibližuje tři vybrané teorie mezinárodních vztahů, s jejichž pomocí jsou ve finální výzkumné části zkoumány možné důvody jednotlivých členských států pro i proti přijetí Vietnamu do organizace. Zároveň tím práce prověřuje, zda je pro tento případ vhodné těchto teorií použít. Výsledek práce by mohl poskytnout odpověď na stejné otázky v případě přijetí dalších členů, kterými byly...
|
|
| |
|
|
Dávám, abys dal. Rozbor Knih hospodářských od Kryštofa Fischera česky vydaných roku 1706.
Pohlová, Kateřina ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Cílem této práce je obsahový rozbor českého vydání Knih hospodářských z roku 1706, které latinsky sepsal mezi léty 1679-1683 Kryštof Fischer spravující jezuitské statky na Litoměřicku. Knihy hospodářské se skládají ze dvou dílů. V prvním se podrobně pojednává o práci na polích, rybnících, pivovarech, zahradách, sadech, vinicích, lesích a chovu zvířat. Druhý díl se týká hospodářské administrativy a obsahuje kalendář s doporučeními, jakou práci je vhodné vykonat v daném měsíci. Pozornost je také zaměřena na jazykovou stránku a srovnání latinského, německého a českého vydání.
|
|
|
Spor o sázavské hutě po smrti Josefa Kavaliera
Havlová, Kateřina ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Roku 1835 zakládá v Sázavě František Kavalír huť. Ta dokázala, navzdory všem překážkám, včetně těch přírodních, natolik prosperovat, že se zúčastnila několik mezinárodních výstav skla (například v Paříži a Londýně). Sázavské hutě fungovaly bez větších problémů do roku 1903, kdy zemřel syn Františka Kavalíra Josef. V jeho závěti bylo totiž napsáno, že podnik nedědí jeho syn Vladimír, který 20 let s otcem spolupracoval na chodu, nýbrž se stává pouhým správcem. Majitelem se má stát až vnuk Josefa, Vladimír Josef, který ale musí být v době otcovy smrti plnoletý. Jinak přechází podnik do majetku Josefovy dcery Marie Srbové. Vladimír Kavalier ale zemřel již roku 1919 a jeho syn nebyl ještě plnoletý. Bratři Srbové využili závěti otce své matky a začali si sázavské sklárny nárokovat. Ve 20. letech 20. století vedly obě rodiny velmi nákladné soudní jednání, které vyvrcholilo zadlužením obou rodin, až roku 1941 došlo ke ztrátě všech čtyř dosavadních hutí. Díky pramenům, které poskytuje Archiv České národní banky a Státní okresní archiv Kutná Hora budu moct využít metody přímé (studium závěti a soudních materiálů). Pomocí statistické metody analyzuji úvěry a dluhy sázavských skláren z let 1927-1941. Základním cílem je popsat příčiny sporu, prozkoumat míru zadlužení, zjistit, jakou roli v zadlužení hrála...
|
|
|
Komparace na téma: Hospodářství klášterů Obazine a Plasy ve středověku (12.-13. století)
Müllerová, Gabriela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hospodářství cisterciáckého řádu od jeho založení do konce XIII. století. Jedná se o dvě souběžné analýzy klášterů Obazine (Francie) a Plasy (Čechy), které jsou v závěrečné části výzkumu komparovány. Studie nejdříve uvádí fundaci klášterů do historického kontextu dané země a regionu. Posléze se zaměřuje na proces získávání majetku a pokouší se odhalit společné a odlišné znaky v budování hospodářských dvorů a způsobu hospodaření. Práce však může odkrýt skutečný stav jen do té míry, do které jí to historické prameny dovolí. Základním pramenným zdrojem je kopiář Obazinu a listiny dochované z Plas v Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Dále studie čerpá informace z různé cizojazyčné i domácí literatury.
|
|
|
Oprávněnost etických nároků zaměstnance v konceptu společenské odpovědnosti firem
Novotný, Oldřich ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Práce má za úkol obhájit etickou relevanci konceptu CSR (corporate social responsibility - společenská odpovědnost firem), především s ohledem na zaměstnance, jako důležitého účastníka hospodářského procesu, do jehož oblasti působnosti koncept CSR spadá. Nejprve tedy bude nutné obhájit význam a úlohu etiky v hospodářství obecně a poté osvětlit relevanci etického jednání podnikatele směrem k zaměstnanci v rámci strategie firmy, přičemž budeme vycházet z principu kategorického imperativu a konceptu přirozených práv člověka jako filozoficko-etických východisek. Dále se pak v práci budeme věnovat konkrétním etickým nárokům, jež vyplývají z filozoficko-etické obhajitelnosti konceptu, a zároveň tyto požadavky na jednání zaměstnavatele vůči zaměstnanci budeme kriticky reflektovat kritérii křesťanské sociální etiky. Při konkretizaci kritérií křesťanské sociální etiky budeme vycházet z požadavku tohoto vědního oboru, spolupracovat s filozofickou etikou a hospodářskou (podnikatelskou) etikou. V práci budu vycházet z definice konceptu CSR . Jedná se o koncept, kdy firma dobrovolně přebírá spoluodpovědnost za blaho a udržitelný rozvoj moderní společnosti a současně očekává zachování konkurenceschopnosti, přičemž se nejedná o dva protichůdné cíle. Zaměstnanec se jako stakeholder řadí do sociální sféry vnitřního...
|
|
|
Rodina Španielova v Jaroměři za první světové války
Ročeň, František ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se týká studia každodennosti v českých zemích během první světové války. Zaměřuje se na východočeské město Jaroměř, jakožto na konkrétní region, na jehož příkladu analyzuje dopady války na české obyvatelstvo. Jedná se o sondu do dějin české každodennosti, opírající se zejména o svědectví jaroměřské občanky Marie Španielové a o kroniku jaroměřského politika a umělce Václava Pácalta. Studie se zaměřuje na problematiku mobilizace lidských zdrojů, pobytu válečných zajatců, konkrétně specifikuje obtíže se zásobováním a všeobecným nedostatkem prohlubujícím se během války. Zabývá se také loajalitou Jaroměře k Rakousko-Uhersku a celkově vlivem války na morálku občanů. Dopad války na civilní obyvatelstvo názorně dokazuje na příkladu Španielovi rodiny. Klíčová slova Jaroměř, každodennost, první světová válka, hospodářství, regionální dějiny.
|
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
|
Odsun Němců ze Šternberka a jeho vliv na šternberské hospodářství
Zajíc, Marek ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Abstrakt/Anotace Tématem této bakalářské práce je vliv odsunu Němců ze Šternberka na tamní hospodářství po roce 1945. Práce se zabývá jednak stavem šternberského hospodářství před odsunem, jednak jeho vývojem po výše uvedeném roce. V práci jsou uvedeny statistické údaje o původním složení obyvatelstva a dále počtu živností a řemesel. Dále jsou představeni největší zaměstnavatelé ve městě i regionu. V jednotlivých kapitolách je rovněž uvedeno, že transformace hospodářství nebyla výhradní záležitostí roku 1945, ale docházelo k ní v různých odvětvích postupně. Prameny, s nimiž jsem při psaní textu pracoval, jsou důkazem toho, že charakter šternberského regionu byl ještě několik desítek let nazpět úplně jiným než dnes. Prostřednictvím archivních materiálů uložených v současnosti v Olomouci lze vytvořit ucelený obraz toho, jak probíhal odsun šternberských Němců na konci druhé světové války. Z části vybraných zdrojů je rovněž patrné, že Šternberk a severomoravský region byl následně osidlován rovněž repatrianty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s dochovanými prameny, které poskytují náhled do tehdejšího dění v severomoravském regionu.
|
host ::
RSS.